A jsme doma. Cesta byla fajn, i když s Italama. Když mluvili anglicky, člověk jim skoro nic nerozuměl, a také jídlo bylo bída s nouzí. Petr si nakonec žádný suvenýr nekoupil, poněvadž trička s krávama měli na letišti jen v jednom obchodě a velice chabý výběr. Tak jsme aspoň utratili poslední penízky za drobnosti pro rodinu a pěkně jsme se picli tím pivem. Nakonec to čekání v Malaze na letišti uteklo, ani nevím jak a v Milánu jsme si sotva stačili koupit něco k pití a už jsme zas byli v letadle do Prahy. Když jsme přistávali, užili jsme si překrásný vyhlídkový let nad noční Prahou!
Jsme překvapení, jaká je tady strašná zima. Máme na teploměru jen 15°C. Petr se hned vrhnul na čtení něčeho českého - ty dva časopisy, co jsme měli s sebou, byly opravdu málo. Čapí noha už pak četla i inzeráty a golfové příručky :-) Jsme unavení, ale plní dojmů, bylo to bezvadné. Náš vztah to taky unesl a zítra se už těším k mamince na kuře se špagetama, o kterém se mi už dokonce i včera v noci zdálo. Jsme opálení, Petr má sice prsa jak krevetka, ale ostatní mu kupodivu hezky zhnědlo, no a já jsem jak pravá seňorita.
Tak teda - Buenas Noches, amigos!