Tak a už to začalo. Jsme na naší vysněné cestě do Španělska. Do Malagy.
Jak se zdá, bude to cesta celkem dobrodružná. Začalo to už v Praze na letišti: Nejdříve jsme nemohli najít naši odbavovací přepážku, načež jsme se zařadili do půlhodinové fronty u přepážky Alitalia (s těmi jsme měli původně letět), abychom se dozvěděli, že náš let byl díky stávce zrušený, a že tedy místo přes Miláno, poletíme s Air France přes Paříž a do Malagy doletíme někdy v noci. To ale ještě nebylo všechno! Tak jsme zavolali do hotelu Cabello, kde máme být ubytováni (alespoň měsíc jsme o tom byli pevně přesvědčeni), a někdo na druhém konci aparátu mi jen velice chatrnou angličtinou sdělil, že tam žádnou rezervaci nemáme. To prý ale nevadí, můžeme klidně přijet. Uf, ještě že to tak dopadlo! Asi nás ale ještě čeká velké dobrodružství, až tam přijedeme a zjistíme, že recepce je už zavřená.
Italové. Co také můžu očekávat od národa, který se živí tím, že jezdí na skútrech, řve a pojídá vařenou mouku? Oslomrdi.
Tak teď tady sedíme v restauraci na letišti, popíjíme 1l Evianu za 3,40 EUR. Petr si čte Reflex a já píšu svůj první zápis.
Ještě musím popsat, o co nám vlastně jde. Pokud se ještě něco nestane (zatím ani nevíme, ze kterého terminálu odlétáme), měli bychom se tedy dnes, někdy kolem 22h dostat na letiště poblíž Malagy a odtud si pravděpodobně vezmeme taxi do městečka Torremolinos, kde by se měl nacházet náš SNAD UŽ OPRAVDU ZAMLUVENÝ hotel. Další přesné plány zatím nemáme a celých 14 dní, které chceme strávit v jižním Španělsku, se bude postupně plánovat dle naší nálady a situace. Zpátky bychom měli odlétat v pátek 10.6., ale kdo ví, co si Italové zase vymyslí...
Jo. a a na telefonu se mi tu naladil ORANGE F a už jsem měla jeden zmeškaný hovor z práce!
